V mnoha českých vesnicích vznikají další a další rodinného domy či celé nové ulice a celky. V tradičním charakteru vesnic se tedy přidává nová rovina lidí, kteří sice ve vesnici bydlí jako běžný původní obyvatel této vesnice, ale jelikož jsou původně z města, tak jejich domy a obytné ulice získávají jiný charakter.

V menších vesnicích panuje taková zvyklost, že se všichni znají minimálně od pohledu nebo aspoň máte společné známé. Na vesnici si tedy i při letmém setkání přejí všichni se všemi dobrý den. Dlouhodobý občan vesnice tuto zvyklost zajisté dodržuje a je to poté poměrně jednoduchý indikátor, který naznačuje, že je někdo ve vesnici nový.

Lidé, kteří se z města přestěhují na vesnici mají také různý přístup k jejich novému bydlišti. Pravděpodobně si všimnou, že struktura a chování lidí je jiná než ve městě a oni se této struktuře mohou vymezit nebo přizpůsobit. Často se také stává, že se na vesnici v územní plánu vytvoří nová ulice a nastěhují se jen lidé z města a ti se poté začnou slučovat a vytvoří poměrně izolovanou skupinu, která často nekomunikuje s původními obyvateli vesnice.

Domy, které si lidé přistěhovalí z města staví ve vesnicích často nerespektují stávající charakter, přesto, že ten bývá velmi rozmanitý. Na vesnicích bývají levnější pozemky než ve městech a poté mají lidé více prostředků na rozlehlejší dům, který svým měřítkem úplně vybočuje ze všeho, co je kolem něj. To bohužel může úplně měnit malebnost vesnic.

Většina lidí, kteří v životě dosáhnou prostředků na postavení svého domu, si k této události nepřizve architekta a to zejména z důvodu vyšších cenových nákladů. Je však nutné zvážit ten fakt, že v tomto domě již pravděpodobně stráví člověk celý zbytek života a při nevhodném návrhu může údržbou a mnoha dalšími starostmi své náklady dále zvyšovat daleko přes hranici, kterou by nastavila přidaná cena za architekta.